V roce 2025 se nad astronomickým světem zableskl nový fenomén – 3I/ATLAS, třetí potvrzený mezihvězdný objekt v dějinách lidstva.
Přiletěl odněkud z hlubin Mléčné dráhy, proletěl kolem Slunce – a zase mizí do temnoty.
Ale to, co po sobě zanechal, otřáslo jistotami moderní vědy.
🜂 Zrození hvězdného poutníka
První záblesk jeho existence zachytil 1. července 2025 systém ATLAS – síť teleskopů NASA, původně určená pro sledování asteroidů ohrožujících Zemi.
Zatímco tento systém obvykle pátrá po skalních tělesech o velikosti několika desítek metrů, tentokrát zachytil giganta z jiného světa.
Analýza dráhy potvrdila, že jde o třetí potvrzený objekt z mezihvězdného prostoru po ʻOumuamua (2017) a Borisov (2019).
Nový návštěvník dostal označení 3I/ATLAS – „třetí interstelární objekt, objevený systémem ATLAS“.
🜄 Dráha, která vzdoruje logice
Jakmile astronomové spočítali parametry jeho letu, nestačili se divit.
Dráha 3I/ATLAS je extrémně hyperbolická – s excentricitou přes 6,1, což z něj činí nejrychlejší známý objekt, který kdy proletěl Sluneční soustavou.
A co víc – přiletěl z nečekaného směru.
Místo aby dorazil z oblasti, odkud se většina mezihvězdných těles statisticky očekává (tzv. solární apex), 3I/ATLAS přilétl „ze strany“, z oblasti souhvězdí Střelce.
Jeho dráha je téměř dokonale zarovnána s rovinou ekliptiky – s odchylkou menší než 5 stupňů – ale přitom se pohybuje retrográdně, tedy proti směru pohybu planet.
Pravděpodobnost, že by k takovému zarovnání došlo náhodně, se odhaduje jen na 0,2 %.
Někteří fyzikové proto začali uvažovat:
„Je tato dráha náhodná, nebo účelná?“
🜏 Tajemství zrychlení – manévr, nebo náhoda?
Pozorování ukázala, že 3I/ATLAS neletí přesně podle gravitačního zákona.
Jeho pohyb vykazoval negravitační zrychlení – chování běžné u komet, když z nich uniká plyn a prach.
Jenže tentokrát byla situace jiná.
Zrychlení mělo pozitivní radiální složku, což naznačuje brzdění – přesně ten typ pohybu, který by využil umělý objekt při „reverzním Solar Oberth“ manévru.
Tento teoretický manévr umožňuje zpomalit či změnit kurz s minimální spotřebou energie, pokud se provádí těsně u Slunce.
A právě 29. října 2025, kdy se 3I/ATLAS dostal do perihelu, byl z pohledu Země zcela zakryt Sluncem.
Jinými slovy – nejzásadnější moment jeho cesty nebyl nikým pozorován.
Náhoda, nebo záměr?
🜄 Kometární maska a neobvyklá chemie
Hubbleův teleskop potvrdil, že objekt má kometární komu, ale jeho jádro je malé – mezi 300 metry a 5,6 kilometry.
Chemické složení však šokovalo i zkušené astronomy.
V komě byl detekován nikl – ale žádné železo.
Taková kombinace neexistuje u žádné známé komety.
Navíc voda, běžná složka komet, zde tvořila jen 4 % materiálu, zatímco dominoval oxid uhelnatý (CO) a oxid uhličitý (CO₂).
To znamená, že 3I/ATLAS vznikl v extrémně chladném prostředí cizího hvězdného systému, kde voda téměř neexistuje.
Ale přítomnost čistého niklu – materiálu, který se často používá v slitinách motorů a raketových plášťů – vyvolala úplně jinou otázku.
🜃 „Je to sonda?“ – Avi Loeb a hypotéza umělého původu
Harvardský astrofyzik Avi Loeb, známý svým kontroverzním výzkumem ʻOumuamuy, označil 3I/ATLAS za „nejzáhadnější objekt století“.
Podle něj nelze vyloučit, že jde o technologický artefakt mimozemského původu.
Loeb upozorňuje, že:
- kombinace retrográdní dráhy,
- negravitačního brzdění,
- nepozorovatelnosti v perihelu
a - průmyslově připomínajícího složení (nikl bez železa)
společně vytvářejí obraz objektu, který nemusí být přírodní.
V extrémní verzi této hypotézy by 3I/ATLAS mohl být „mateřskou lodí“, která v blízkosti planet vypouští menší sondy.
Podle výpočtů by mu k tomu stačilo malé delta-V – zhruba 5 km/s, tedy rychlost běžná u lidských kosmických raket.
🜙 Záhada pokračuje – věda vs. fantazie
Po průletu kolem Slunce byl objekt znovu pozorován začátkem prosince 2025, když se objevil na ranní obloze.
Astronomové z mezinárodní sítě IAWN i z projektu Galileo Project ho sledují s nebývalou pečlivostí.
Zůstává však záhadou:
- je 3I/ATLAS opravdu přírodní kometou s neobvyklou chemií,
- nebo technologickým artefaktem, který jen využívá maskování v podobě kometární aktivity?
🜏 Závěr: Dotek neznáma
3I/ATLAS nás nutí přehodnotit hranice mezi přírodním a umělým.
Jeho chemie, dráha i chování zůstávají na pomezí možného – příliš zvláštní na pouhou náhodu, příliš skutečné na fikci.
Vědecký svět ho sice klasifikuje jako kometu s neobvyklými vlastnostmi, ale záhadologové vidí něco víc: poselství z hlubin galaxie, které jen čeká, až mu porozumíme.
Ať už je pravda jakákoli, 3I/ATLAS nám připomíná, že vesmír není jen laboratoř, ale i kosmické divadlo záhad, kde se hranice mezi vědou a tajemstvím neustále rozplývá.
🛰️ Zdroje a doporučení k dalšímu čtení:
- NASA JPL – ATLAS Discovery Reports (2025)
- Hubble Space Telescope – Observation Log 21. července 2025
- JWST Spectral Analysis Team – CO/CO₂ Composition Report
- Avi Loeb, Interstellar: The Search for Extraterrestrial Artifacts (2023)
- Galileo Project, Harvard University
ARCHIV
Komentáře (2)
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo se zaregistrovat.